Důchodcův deník #1

Kategorie: iNvolute / Blog

Rád bych vám nyní milé děti pověděl příběh o tom, jak to v tom e-sportu (ne)funguje. Někteří z vás to budou brát jako „plačko“ článek, ale kolegové, kteří si tímto prošli, či ti, kteří tím momentálně prochází, mi dají určitě v mnoha věcech za pravdu.

Jak to tenkrát bylo?
Tehdá, v časech Warcraftu, Starcraftu, Call of Duty či Quake bylo hraní pc her opravdu velké hobby. Čas těchto, nyní již dospělých jedinců, patřil kopané na ulici, hokejbalu, chození do lesa na procházky a na houby či potulování se po ulicích. Poté když přišli domu, pomohli rodině s domácími pracemi, aspoň většina 😀 , udělali si úkoly a pak přišel čas na zábavu, na tu krev v očích při střílení hlav, půlení těl sekyrou či házení atomovek na bázi nepřítele.

Při zjištění turnaje se pracovalo poměrně jednoduše: „Udělám, co mám a jdu trénovat!“ Tak to každý dělal, makal na sobě, a pokud něco dokázal, či ho našel někdo z tuzemských začínajících týmů, přišla jediná odpověď na nabídku a tou bylo ANO! Nikdo neřešil, co tým nabízí, co tým dává, jakou má historii, či budoucnost. Vždy šlo o jedno: „Jsem v týmu, jsem dobrej, pcha kam se na mě hrabou plebové.“ Ano tak to opravdu bylo,

Rodily se tak začátky herní komunity u nás a teď pár let dopředu..

Jak je to dnes?
Dnes si každý hráč, který si řekne, že chce být TOP, řekne, chcu tým! Okey, hrajeme dobře, jsme fakt TOP, pozvednu to na organizaci. Tak máme novou organizaci, majitel nemá občanku, ale má organizaci! – Tak takhle prosím ne. Druhým a častějším scénářem je človíček, co si řekne to samé, chci být TOP! No tak začne trénovat, hitne nějaký vysoký rank v SOLO hrách a najednou ego level 150.000.000. „Jsem super, umim tu hru skvěle, chci se posunout dál, najdu si tým. Dobře, támhle berou, no jo, ale máma mi dává „malý“ kapesný.. tak.. je to organizace všechno mi zaplatí.“

A jak to bude zítra?
To je otázka, na kterou znáte odpověď jen VY! Vy hráči si určujete cestu nejen svou, ale celé komunity (minimálně prozatím). Můžete podporovat a snažit se prosadit u předních českých týmů jako je třeba eSuba či eXtatus, jenže.. pak.. kde bude česká scéna? Když všichni půjdou do dvou týmů? Pojďme budovat týmy a komunity společně, nebojme se konkurovat. Je jednodušší jít jako ovečka, ale je mnohem zábavnější jít jako vlk. Přeci jen na cestě, kterou jsme se vydali, není důležitý cíl, nýbrž samotná cesta.

Vidíte to všichni? Dříve kapesné ani nebývalo v mnoha rodinách, v mnoha rodinách nebyl ani PC, chodilo se na brigády a pak do PC heren, aby to nějak šlo. Dříve byla práce, pak odměna a ještě k tomu možná, dnes by rádi všichni odměnu a pak práci, jestli vůbec.

Dnešní komunita, řekl bych, je velmi rozmazlená společností a dobou. Ano, přiznávám, že jsou výjimky, velmi si jich cením, ale všichni víme, že se jedná o malé procento.

Táži se vás tedy, jak to vidíte vy? Vidíte to stejně? Napište názor pod článek!

Komentáře

Pro komentování se musíte přihlásit

  1. FakinAdsso

    Srpen 29, 2018 v 3:39 pm

    Lul